Kaple sv. Filipa Neri, zvaná též Patriarcha, se nachází v lese nad úpatím hory Libín nad Lázněmi sv. Markéty. Jejím vlastníkem je město Prachatice. Na místě dnešní zděné kaple stávala původně kaple dřevěná, jejíž povolení v roce 1691 u městské rady prosadil prachatický měšťan Vojtěch Vilém Bylanský. Původní kaple byla vystavěna k ochraně nálezu obrazu světce jménem Filip Neri, nalezeného právě na místě dnešní kaple. Kult Filipa Neri se k nám dostal ze sousedního Bavorska v 17. století poté, co za vlády vévody Maxmiliána I. byl vydán životopis tohoto světce. Původní dřevěná kaple byla po roce 1803 obnovena ve formě zděné stavby kryté šindelem. Toto místo bylo navštěvováno jak poutníky a místními věřícími, tak i vzácnými návštěvami, mezi něž patřili mimo jiné i první budějovický biskup, hrabě ze Schaaffgotsche a kapitulní probošt Johan Geith. Důvodem návštěv poutníků byl i pramen mimořádně studené vody s údajně léčivými účinky. V roce 1859 navštívil tehdejšího starostu Anastase Seyferta prachatický měšťan Emanuel Brunner s žádostí prachatických občanů o náhradu již zchátralé kaple. Městská rada prosbu občanů vyslyšela a krátce na to bylo rozhodnuto o zřízení sjízdné cesty pro dopravu stavebního materiálu. Plány zednického mistra Josefa Mosera předpokládaly rozpočet 691 zlatých a 24 krejcarů. Protože se jednalo o poměrně velkou sumu, bylo rozhodnuto o sbírce mezi občany. Děkan Vinzenz Wortner zorganizoval sbírku mezi věřícími, která vynesla 123 zlatých a 24 krejcarů. Dále přispěla prachatická obec a další občané, a to i ze sousedních obcí. Kaple se postupem času stala vyhledávaným cílem vycházek věřících z blízkého i vzdálenějšího okolí a lázeňských hostů Lázní sv. Markéty, které dostály mimořádného významu za majitele Kerschbenma a pro něž byl pramen z Patriarchy velmi důležitý. Návštěvnost kaple dokládá její pamětní kniha z roku 1920, která je nyní uložena ve Státním okresním archivu Prachatice. Po ukončení činnosti lázní, po II. světové válce upadá význam kaple, která postupem času chátrá. V období let 1999 - 2004 byla provedena postupná obnova kaple včetně oprav kapliček křížové cesty vedoucí lesem po úbočí vrcholu Libín přímo ke kapli. Výklenkové kapličky jsou zděné z kamene a původně byly neomítnuté. Při obnově však bylo přistoupeno k jejich omítnutí z důvodu většího vyniknutí uměleckého ztvárnění křížové cesty. Niky kapliček byly na jaře roku 2004 opatřeny obrazy namalovanými na plechových deskách. Olejomalby zobrazují Kristovo utrpení při poslední cestě z Pilátova domu na horu Kalvárii. Jednotlivé obrazy znázorňují pro křížové cesty tradiční scény: I. Ježíš k smrti odsouzen, II. Ježíš bere kříž na svá bedra, III. Ježíš klesá poprvé pod křížem, IV. Ježíš potkává svou matku, V. Šimon z Kyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž, VI. Veronika podává Ježíšovi roušku, VII. Ježíš podruhé klesá pod křížem, VIII. Ježíš těší plačící jeruzalémské ženy, IX. Ježíš potřetí klesá pod křížem, X. Ježíš roucha svého zbaven, XI. Ježíš na kříž přibit, XII. Ježíš na kříži umírá, XIII. Ježíš snímán z kříže, XIV. Ježíš do hrobu uložen. Pro lepší orientaci návštěvníků křížové cesty jsou její jednotlivá zastavení od roku 2009 nově označena římskými číslicemi zpracovanými kovářským způsobem z páskové oceli. |
Barokizující poutní kaple Panny Marie Loretánské, zvaná též Hüblerova, se nachází na jižním okraji Prachatic na konci ulice Zlatá stezka. Jejím vlastníkem je město Prachatice, na jehož žádost byla v lednu 2009 prohlášena za kulturní památku.
Interiér lodi je čtvercový plochostropý s náběhy klenby v rozích. Stěny jsou hlavní plochou tvořeny vpadlinami ohraničenými svisle pilastry s římsovou hlavicí a shora obloukem nad okny navazujícím na hlavice pilastrů. Oblouk vždy lemuje půlkruhová úzká profilovaná římsa. Podlahu kryje kamenná, na koso položená dlažba. Na loď navazuje kamenným stupněm a vítězným obloukem oddělený presbytář. Vítězný oblouk lemuje úzká profilovaná římsa a uzavírá dvoukřídlá mříž s pevnou horní částí. Stěny presbytáře tvoří převážně půlkruhový zúžený závěr bez otvorů navazující na úzkou část v šířce lodi s okenními otvory. Presbytář má kupulovou klenbu s pěti segmentovými lunetovými vstupy. Obsahuje dřevěný, imitací mramorování a zlacení polychromovaný, pseudobarokní oltář z roku 1862, který tedy tvořil původní vnitřní vybavení kaple. Hlavní část oltáře představuje mohutná mensa s navazujícím oltářním nástavcem tvořeným soklovou částí, vlastním retabulem s novým oltářním obrazem s motivem Panny Marie a ve vrcholu štítovým nástavcem oltáře.
|
Jde o vynikající doklad kamenického umu, neboť s výjimkou nasazené dílčí vrcholové partie s křížkem je kaplička vytesána z jednoho kusu chlumské (Chlum u Volar) žuly. Sama kaplička má v dolní třetině výšky rozšířenou základovou část, která jednoduchým zdobným profilováním přechází v užší hlavní část s výklenkem s plasticky zpracovaným obloukovým ukončením se zdobně profilovanou římsou předstupující před čelní a boční stěny hlavní části. Na vrcholu hlavní části je osazena kamenná vrcholová partie s křížkem. Kaplička měla pokleslý základ, který zapříčinil její výrazný záklon, pokryta byla mechy a lišejníky, ve výklenkové nice chyběl původní obrázek a na vrcholové partii křížek.
Svatopetrská naučná stezka.pdf (616,8 kB)